Jako vždycky jsme bydleli u Thomase. Ten nás opět nezklamal – vařil skvěle a postaral se o to, že jsme se po náročných jízdách měli kde příjemně „dojíst a dobít“. Celou dobu panovala super nálada, pohoda a spousta smíchu. A nejlepší zpráva? Tentokrát se nikdo nezranil!

Co se ale naopak zranit dalo, byly naše věci – minimálně tím, jak často mizely. Množství ztrát a nálezů by klidně zaplnilo jeden menší vagón. Někteří z nás by možná dokázali ztratit i vlastní hlavu, kdyby držela jen na zip.

Večer jsme vždycky zakončili společenskými hrami, u kterých jsme se nasmáli snad stejně jako na kopci. Atmosféra byla prostě skvělá – přesně taková, kvůli které tahle soustředění milujeme.

Stubai nás opět nezklamal a už teď se těšíme na další společné kilometry na sněhu!